Člověková nás zase na celou noc opustila. Nechala nás hlady, mně a Kikinu. Až jsem od samého hladu přestala Kikinu odhánět.
Když se člověková vrátila, hezky nás nakrmila (rybičkýýý!) a šla spát. Ráno se vzbudím, člověková ke mně zády a ňuná se s Kikinou. V MOJÍ posteli! No chápete to?
Kam to ten svět spěje?
Žádné komentáře:
Okomentovat