Tak ta Kikina asi fakt nezmizí. Už mně ale štve, když vyleze rovnou na ni vyjedu. Představte, ten chvístek hubený si troufl málem až do ložnice! To teda ne, toto... Prsk!
Taky jsem musela umravnit člověkovou. Pořád se ňufňá s Kyblíkovou a na Barborku si ani nevzpomene. A když, tak si vezme, tyčinku na uši! Co? Zase? Ne!!! Pořádně jsem se zakousla a podrápala jsem jí ruce. Bohužel mi to moc nepomohlo, stejně mne přeprala, ale ty značky bude nosit dlouho!
Za oknem je pořád lešení a za ním modrá plachta, tak není nic vidět. Teď nám přidali ještě igelit. To je pruda, protože i když člověková otevže okno, nejde nám dovnitř žádný čerstvý vzduch, žádné nové vůně...
No, a tak si tu žijem. Jediným sluncem mého života je ted má plná miska. Vlastně dvě :-) Má ta Kikina i své výhody.
Žádné komentáře:
Okomentovat