Jsem zlá, říkala člověková.
Večer jsem se přišla pomazlíčkovat, tak jsme spolu ležely, člověková mně drbala za ouškama, já předla (no fakt!), prostě idylka.
No a pak mně to jako obvykle přestalo bavit, tak jsem jako obvykla prskla a sekla drápkem - akorát jsem se trefila člověkové do obličeje. Ta řvala! Ojojoj, až jsem utekla pod postel a chvilku jsem se dokonce styděla. Pak jsem se z toho umyla a šla se omluvit, jenže člověková jen čekla, že mně nechce, když jsem taková.
Jak jako nechce? To si snad měla rozmyslet dřív, ne? Chtěla jsem jí olíznout ten poškrábaný nos, ale zalezla přede mnou pod peřinu a začala chrápat, tak jsem raději šla na svoje místo na jejích nohách.
Ráno jsem byla nejhodnější kočička, aby věděla, že to bylo nedopatření. Nemá mít tak velký nos, no.
Žádné komentáře:
Okomentovat