Tak Vánoce jsme ve zdraví přežily. Všechny tři. Kikina nic nezničila, nepočurala gauč ani mně (uf!) ani nic jiného, no a já, já byla nejhodnější kočička princeznička, řikala člověková.
Teď už jsme zase všechny spolu. Kikina na svém místě pod stolem, já v posteli, člověková všude možně.
V noci se mi ovšem nakvartýrovala do postele, no a protože nechala otevřené okno, tak jsem se rozhodla, že ji využiju jako mobilní topení. Táhlo mi na zádíčka, tak jsem si zalezla za člověkou, vzbudila jsem ji, ať o mně ví (podrbala, jé), a přitulila jsem se k jejímu hřbetu. Toto hřálo, to vám bylo prima! Nebýt toho, že mi ji v noci vzbudil řvoucí opilec, mohly jsme se tak fajně tulit ještě teď!
Žádné komentáře:
Okomentovat