Drak

Dneska přišla člověková nějak brzy. A hned samé "tulítko bobítko mazlítko, ty už mně vítáš"! Celá nadšená byla, protože už poznám její krok a když přišla domů, čekala jsem už u dveří a honem ji táhla k mističce - hlad nepočká! Tak mě hezky pomazlila a nakrmila, to bylo fajn! Kdo by řekl, že to udělá takovou radost i jí?

No, a potom vytáhla draka. To je vám taková divná věc, vypadá to trochu jako brouk, ale je to mnohem větší než kočka, a má to strašně dlouhý krk a na jeho konci je hrozivá vousatá tlama. A řval!

Schovala jsem se pod postel, ale ta tlama se na mne snažila dosáhnout i tam, to jsem byla TAKHLE malinká! Naštěstí mě to nedostalo. Člověková tu věc protáhla celým bytem a drak žral všechno, co bylo na zemi - nitě, co jsem vytahala z peřiny, moje obroušené drápky, puštěné chloupky, pavouka, no úplně všechno! Ještě, že jsem se schovala tak hluboko pod tu postel, že to na mně nedostalo, kdo ví, kde by mi teď byl konec...

A pak bylo najednou ticho a když jsem se odvážila vylézt, byl už drak pryč - a na misce dobrota, že prý jsem byla statečná... Do hlavy mi teda člověková moc nevidí, ale nechť, hlavně když krmí!