Člověková dneska přišla nějak brzy. Zavřela Kikinu do obýváku a pod skříní se objevily dvě sýrové kuličky. člověková myje nádobí, tož jsem si dala. Tajně.
Mixér. Bude večeře! Už? No jo, už! A rybička, to bude příjemná změna.
"Baru, pojď papat!"
Tudle nudle, zas mi budeš něco cpát, co nechci, vrčím...
"Baru, kde jsi? Večeře!"
Vrrrrr!
"Baru, ty už nikdy nebudeš jíst na svém místečku?"
Ne. Vrrrrrrrrr.
"Tak na," mám najednou misku pod skříní, zrovna u nosu. Ó, toto voní! To si dám!
Jak si tak pomlaskávám na rybí kašičce, napadlo mně, když budeme Kikinu psát Kikkinnä, bude to vypadat, že máme doma finskou kočku? Člověková četla cosik o finech a hrozně se tomu smála, já se zase smála Kikině, když jí člověková stříhala drápky... Kikkinä, Kikkinä!
Kdy už mně vlastně člověková začne nahánět se sýrem? To jako dneska vrčím naprázdno?
Žádné komentáře:
Okomentovat